Superpozice, Pop-Up Gallery Pragovka
Projekt Veroniky Gabrielové nazvaný SUPERPOZICE reflektuje generační vzorce chování spojené se sociálními mimikry. Ve "vyšívaných" kresbách autorka boří mýtus o křehké domácí dívčí kratochvíli a rukodělné dovednosti pěstované v soukromí ženského budoáru v přísně střežených hranicích nic nevypovídajícího ornamentu. Tento rámec autorka destruuje jak výrazovou expresivní zkratkou či formální redukcí na to nejpodstatnější (z hlediska otevřené osobní výpovědi), tak radikálními gesty, kterými se emancipuje od šoku z žité reality, od stereotypů, předsudků, zklamání ad. Svými tichými "rukodělnými" protesty jako by probouzela něco, co bychom mohli nazvat solidaritou a svědomím. Kritická pozice Veroniky Gabrielové v sobě přirozeně integruje různé stupně sebekritického odhalení i reflexi samotných výrazových prostředkům, kterým svěřuje svou obrazovou poetiku (kresba gelovou fixou). Recyklace prožitků vede k nalezení nového tvaru pro pocit formulovaný z odstupu. Uvnitř a Vně se propojuje v kánon výstavní instalace podléhající proměnlivé autorské režii a neustále pohyblivému scénáři. Čas tu poklidně neplyne, ale rozpíná se do všech směrů a varovně se zrychluje. 

Kurátor: Petr Vaňous

ENG/ Social Masking

The Social Masking Project reflects the generational patterns of behavior associat-
ed with social mimicry. The embroidered drawings demolish the myth of the delicate domestic girl's pastime and the handcraft skills of her private boudoir in the strictly guarded borders of inexplicable ornamentation. This framework is destroyed by both expressive abbreviation and the formal reductions to the most essential (in terms of my own testimony) and radical gestures by which it emancipates from the shock of lived reality, stereotypes, prejudices, disappointments, etc.
Recycling experiences leads to finding new ways of creating feelings formulated with a distance from them. Social camouflage as the main feature of each of us that we usein any interpersonal interaction. The complex unconscious observation of ourself andour surroundings and the subsequent creation of artificial reality has been a part ofhumanity since its beginning. So who are we really? Trying to observe our behaviors critically and to evaluate it independently of our surroundings, that is, how we would behave if we did not care about others' opinions about ourselves.

Foto: Marcel Rozhoň